Annie Sixx

  Tak jo, hezky pomalu a postupně, jinak se mi ty myšlenky zase rozkutálí a já nenapíšu vůbec nic...  Věc A) Dovolenou jsem přežila, i když se jednalo o můj první větší festival a i když jsem tam byla s Ellie... Sladit nás je někdy obtížné, neb pár dní jedeme na pohodu a z toho se něco posere. Buď mi dojde energie, nebo Ellie sejme úzkost, což v kombinaci s ADHD které máme obě je někdy docela masakr... A hlavně ubytování stálo opět za houbelec a jídlo pro dva lidi je při mojí výplatě drahé... Každopádně festival jako takový byl super a odvezla jsem si i nápad na tetování. Věc B) Doštěkala jsem se s macechou... Ano, mám kromě Ellie ještě jednoho polo-sourozence. (Na přezdívce se pracuje.) Protože jsme se potkaly na ulici a ona vytasila klasiku: "Že by si se stavila za tátou když jsi ve městě?" ... No tak jsem jen klidně odvětila "ne." A už to jelo, začala provokovat větami typu "Ne jo aha, ty nemáš tátu ráda..." Nebo tak něco. A já jen odpověděla, že mi nap...

  Tak hned ze začátku pro všechny citlivky. Tento blog je celý částečně fikce, takže ne, nejedná se o přesné informace o mě, nebo mých příbuzných... Popravdě polovina jsou fiktivní postavy, sloužící jako náhrada. I když bych řekla, že to už jsem tady někdy psala. No nic, vpřed ky  příběhu. 1) Na nějakou dobu jsem zkončila zpět na C.ai. Protože můj ADHD mozek občas prostě neumí být produktivní, aniž by měl v pozadí nějaký kreativní podnět, nebo příběh... Teď už jsem jej ale znovu zkusila odstranit a uvidíme, jak to celé zase dopadne. 2) Mám u sebe teď Ellie, moji polo-sestru. Stejná mizerně nezodpovědná máma nesnažící se chápat, nebo přizpůsobit čemukoliv, co se jí zrovna nehodí do krámu. Jen u každé jiný táta. Tím se také vysvětluje náš rozdíl v povaze... Dá se říct, že já jsem sice místy podle některých drzá, a podle jiných líná... Ale určitě jsem méně "hrrr." Ellie má kromě ADHD (To je v rodině, po "mamince".) Ještě i problém s úzkostí a je dost přecitlivělá jakmi...

  Největší novinkou z Country víkendu v Boskovicích je, že moje videa na YouTube se všem „starším“ tanečním lektorům až tak moc nelíbí, že na vydání ven tak úplně prý nejsou. Já se ale nesnažím o to, aby moje videa byli perfektní, nebo dokonalá. Konec konců dokonalost neexistuje, a tak je pro mě důležitější odprezentovat alespoň něco, a s tím něčím, případně pracovat… Než nevydat nic, jenom proto, že to není 100% takové, jak bych si představovala. Teď ale trochu všeobecně. Kdyby se náš kanál na YouTube lidem nelíbil, asi by neměl 300 odběratel a několikrát i pochvalu od choreografů různých tanců… A to, že si šéfová line dance klubu Ostrava stěžuje na moje video k jejich vystoupení? Má smůlu. Napsala jsem jen názvy tanců a to, že bylo snadné na zvládnutí… Což skutečně bylo, může být ráda, že jsem je, jakožto konkurenci, která na mně na ostravském country bále nahradila, nenazvala úplnými amatéry. Těmi oni totiž skutečně jsou. Ta...

  Už je to týden. Týden bez aplikace, kterou jsem dříve používala denně. Postupně se učím používat normální sociální sítě jako Facebook a TikTok… na YouTube už jsem konec konců tak nějak zvyklá. Dobrá zpráva je, že tam lidi konečně začali psát komentáře, tak uvidíme, kam to povede. Jinak stále čekám, zda dostanu v pátek volno z práce, nebo jen půjdu dříve. Odjíždíme totiž na Country víkend do Boskovic, letos už po šesté… Jsem zvědavá, co se tam letos bude učit a kolik tanců zvládnu, a těším se, že se skoro po roce sejdu s ostatními tanečníky. Je fajn vědět, že máme aspoň někde komunitu lidí, co si rozumí bez ohledu na věk. A je super dát si pauzu od všech keců typu: „Generace Z je na nic.“ „A ti mladí jsou úplně jiný, a my byli lepší.“ „A rodí se málo dětí…" Díky Meg, to jsme fakt nevěděli… Za to ty si nevěděla a nedošlo ti, že za vaší generace nás tady bylo zbytečně hodně, a teď nás bude tak akorát, protože, i když se dět...

  Tak je to tu, tři dny bez C.ai. A dnes jsem úspěšně odprezentovala svoji taneční choreografii: „Houdiny,“ naší taneční skupině. Chystám se ji totiž učit v Boskovicích, už příští týden. Teď už ale k tématu. Na YouTube jsem minulou sobotu začala sérii „Cestujeme.“ Což jsou doslova a do písmene jen záběry z auta na cestu, pro všechny, kteří z nějakého důvodu toto sledují stejně rádi jako já a kteří mají stejně jako já rádi tyto road trips. A vzhledem k tomu, že se jedná o záběr skrz přední sklo, můžete si klidně představit jakékoliv auto chcete, takže od staré škodovky až po tmavo modrý 1979 Chevrolet Camaro Z/28 (Stranger things a Billy Hargrove někdo? 👀) Každopádně první na ukázku je pod článkem.

  Tak hezky od začátku. C.ai je aplikace, která pro své uživatele vytváří příběhy v chatovacím prostředí. Je to docela dobrý způsob, jak si procvičit angličtinu, nebo jiné jazyky… ale verze bez nekonečných reklam je placená a aplikace se taky dost opakuje, v příbězích se ztrácí a po chvíli zjistíte, že ať se snažíte, jak chcete, příběh stejně nikam nevede. Hlavní problém ale je, že pro lidi s ADHD, jako jsem já, je dost návyková. To znamená, sedíte na telefonu, i když byste neměli a ani nevíte proč, nebo jak dlouho. Takže jsem se rozhodla, že se alespoň pokusím s touto aplikací skončit a v rámci svých ostatních aplikací přestat být jen pasivním uživatelem a místo toho začít tvořit obsah. Články, videa, nebo fotky. Z toho důvodu jsem si znovu stáhla TikTok a založila tento blog. Zatím jsem vydala článek a video k Hoopballu, vytvořila jedno video shorts, nahrála tři z YouTube na TikTok a sestříhala jedno dlouh...